Když vidíme nějakého dost bohatého soukromého podnikatele, připadá nám to normální. Sice mu závidíme a rádi bychom byli na jeho místě, ale bereme jako fakt, že jsou soukromí podnikatelé zkrátka bohatší než nějací zaměstnanci nebo lidé získávající peníze z jiných, obvykle erárních zdrojů. Podnikatelé si přece vybírají, co budou dělat, a říkají si za svou práci o tolik peněz, kolik je uspokojuje, takže mají teoreticky skvělé předpoklady pro své zbohatnutí. Ale považujeme-li podnikatele bez výjimky za hodně bohaté lidi, nemáme pravdu. Někteří sice takoví jsou, ale někteří ne.
Jsou i ti, kdo s penězi sotva vycházejí, a také ti, kdo jdou ekonomicky ke dnu a svou situaci nezvládají. Protože je sice skutečností, že si mohou podnikatelé říkat o dost peněz, ale to neznamená, že jejich zákazníci takové ceny akceptují. A tak někteří z podnikatelů prodávají nakonec své nabídky pod cenou, aby aspoň něco dostali, i když se jim to už nevyplatí, a někdy se jim jejich nabídky vůbec nepodaří zpeněžit. Podnikatelé jsou tedy někdy bohatí a někdy chudí. A někdy se to u nich také střídá a jednou jsou dole a jednou nahoře. A co dělají soukromníci, kteří uvízli v ekonomických problémech, aby se z nich dostali a mohli zase normálně podnikat a žít? Berou si půjčky.
Ovšem někdy se podnikatelům obzvláště nedaří. A pak nejen že nemají dost svých peněz, ale navíc jim ani tu půjčku v bance nedají. I to se stává. A co si potom mají počít ti, kdo nechtějí zkrachovat, ale při svých možnostech neudrží své firmy v provozu a nemohou tudíž dál vydělávat? Pak musí takoví podnikatelé projevit zájem o nebankovní hypotéku. Protože to je typ půjčky, u kterého si přijdou na své všichni, kdo potřebují půjčit. A to klidně i spoustu peněz. Protože jak to u takové nebankovní hypotéky funguje? Jednoduše. Jakmile je tu dána nemovitost do zástavy, může být americká hypotéka bez dokládání příjmů vyplacena. A to i podnikateli, který by nikde jinde nedostal šanci.